Vatikánské zahrady

Vatikánské zahrady

Vatikánské zahrady (Giardini Vaticani) zabírají svou rozlohou téměř 23 ha, tedy polovinu celého území státu Vatikán. Zahrady ohraničují na severu, západě a jihu hradby a na východě Bazilika svatého Petra a Vatikánská muzea.

Historie Vatikánských zahrad

Historie Vatikánských zahrad sahá až do 13. století, kdy nechal papež Mikuláš III. okolo svého sídla (dnešní Belveder) zřídit malý park, který by byl oázou klidu a rozjímaní. V 15. století nechal novou zahradu s živými ploty a fontánami před Apoštolským palácem upravit papež Mikuláš V.

První kroky k výstavbě Vatikánských zahrad, tak jak je známe dnes, byly učiněny v 16. – 17. století, kdy na budování zahrady pracovali významní zahradní návrháři a architekti jako Ligorio, Bramante, Tempesta, Maggi a Falda. Během toho období byly zahrady rozčleněny do teras propojených schody podle návrhu Bramanteho, uspořádány zelené plochy a celý park byl doplněn fontánami, nejrůznějšími stavbami, sochami a obrazy.

Papež Lev XIII. v 19. století zpestřil zahradu jeleny, daňky a gazelami, které nechal přivézt z Afriky. I ve 20. století proběhlo několik úprav. Papež Pius XI. nechal v parku vyasfaltovat cesty, aby se zde mohl pohybovat v automobilu; vystavět několik staveb, které byly potřebné pro chod Vatikánu jako státu (např. sídlo vlády a nádraží) a v roce 1930 zde vznikl podzemní rezervoár, který slouží k zavlažování zahrad, zásobování fontán vodou a k hašení případného požáru.

Co všechno můžete ve Vatikánských zahradách vidět

V zahradách se nachází velké množství historických a uměleckých pokladů i nejrůznějších rostlin. Najdete zde 6500 exemplářů rostlin z nejrůznějších koutů světa reprezentující přibližně 300 druhů (libanonské cedry, tasmánské eukalypty, javory ze Severní Ameriky, čínské jasmíny a mnoho dalších). V zahradách našli svůj domov i různé druhy ptactva, žáby, užovky, veverky, kuny nebo ježci – žádná zvířata tu však nejsou chována záměrně.

Mezi všemi nádhernými květinami a stromy nalezneme fontány, chrámy, svatyně, sochy, fragmenty antických sloupů a sarkofágů, nespočet kamenných laviček osvětlených starobylými lampami i několik státních budov – Vatikánské rádio, nádraží, sídlo vlády a také heliport. Z velkého množství budov a památek vybíráme ty nejzajímavější.

Lurdská jeskyně

Lurdská jeskyně (La Grotta di Lourdes) je duchovní srdce parku a věrná kopie jeskyně ve francouzském městě Lourdes, kde se dětem zjevovala Panna Marie. Jeskyni věnoval papeži Lvu XIII. francouzský biskup Schoeper a francouzští katolíci. Jeskyně je dílem C. Sneidera a slavnostně byla představena v roce 1902.

Jeskyni obklopuje popínavá dřevina Přísavník trojcípý, mezi kterou můžete spatřit dva medailony, vpravo je to portrét biskupa Schoepfera a vlevo Lva XIII. V jeskyni se nachází oltář, který byl darem pro papeže Jana XXIII.

Poblíž jeskyně se nachází socha Panny Marie z Fatimy od amerického sochaře Shradyho, který ji daroval papeži Janu Pavlu II. na památku atentátu z roku 1981.

Nedaleko se nachází ještě jedna socha – mramorová socha Zjevení Panny Marie Guadalupské, dar od mexických katolíků z roku 1939. Pod sochou je Žabí fontánka, která byla vytvořena za papeže Pia XI.

Etiopský seminář a Italská zahrada

Budova Etiopského semináře (Il Collegio Etiopico) byla postavena v roce 1929 papežem Piem XI. pro studenty teologie z Etiopie. Dnes studentům slouží pouze jedno křídlo, druhé je vyhrazeno pro ubytování jeptišek, které jsou zaměstnané ve Vatikánu. U budovy semináře se nachází menší zahrada, kterou zdobí fontána, oleandry, granátová jablka a banánovníky.

Jižně od budovy Etiopského semináře se nachází Italská zahrada (Il Giardino all’italiana). Zahrady je v typickém stylu italské renesanční zahrady – cesty jsou lemovány nízkými živými ploty zimostráze a ve středu se nachází dvě malé fontánky. Kolem zahrady se nachází datlové palmy, borovice, cypriše, vavříny, borovice a kaštany. Nenajdete zde jedinou květinu.

Orlí fontána

Orlí fontána (La Fontana dell’Aquilone) pochází ze 17. století a je dílem nizozemského sochaře Jana van Santen (nazývaného také Vasanzio), který ji vytvořil pro papeže Pavla V. u příležitosti opravy akvaduktu Aqua Paola, který přivádí vodu do Vatikánu. Fontána své jméno dostala podle sochy, který se nachází na fontáně a je také vyobrazen na papežově rodovém znaku.

Letohrádek Pia IV.

Severozápadně od Baziliky svatého Petra, v nejstarší části Vatikánských zahrad, se nachází letohrádek Pia IV. (Casina Pia IV.). Budovu začal stavět papež Pavel IV. a dokončil ji papež Pius IV v roce 1558.

Ve středu letohrádku se nahází eliptické nádvoří, které propojuje jednotlivé části do jednoho celku. Geometrická mramorová dlažba je dílem Bresciana. Uprostřed náměstí je fontána, která pochází z dílny Giacoma da Casignola a Giovanniho di Sant’Agata. Fontánu zdobí dva mramoroví andílci, kteří sedí na delfínech a drží u ucha lasturu. Po obvodu nádvoří se nachází mramorové lavice a kamenné vázy s květinami. Fasádu letohrádku zdobí štuky s pohanskými mytologickými scénami.

Letohrádek se skládá z několika budov – hlavní budovy, nymfea a velké auly. Do hlavní budovy se vstupuje přes vestibul Stvoření, kde jsou v protilehlých nikách umístěny fontány. Strop budovy je zdoben výjevy stvoření světa a ve středu místnosti se nachází socha Kleió (múza dějin) s pergamenovým svitkem v ruce. Nymfeum se nachází v přední části letohrádku a bylo určeno k debatám o umění a vědě. Nad vstupem je umístěn reliéf se znakem rodu Medici a pod ním je vyobrazena múza básnictví Kalliopé. Po stranách vstupu jsou zobrazeny hlavy medúzy. Velká aula byla přistavěna v letech 1931 – 1936 na žádost papeže Pia XI a od roku 1936 zde sídlí Papežská akademie věd.

Vatikánské zahrady je možné navštívit pouze s licencovaným průvodcem, prohlídka trvá asi 2 hodiny.

Prohlídka je možná v těchto jazycích: italština, angličtina, němčina, francouzština, španělština, švédština, portugalština, ruština a polština.

Vatikánské zahrady jsou otevřeny každý den kromě neděle, středy a svátků. Prohlídka s průvodcem trvá 2 hodiny, autobusem 40 min. Časy prověříte během rezervace.

Návštěva Vatikánských zahrad je koncipovaná jako prohlídka s průvodcem nebo prohlídka otevřeným autobusem (Open Bus), kdy se výklad pouštěn do sluchátek. Vždy je nutná rezervace vstupenky, v případě prohlídky s průvodcem (ne autobusem) je nutné rezervovat vstupenku minimálně 60 dnů předem a rezervace je nevratná (můžete však 72 hodin před prohlídkou změnit datum a čas. Rezervovat vstupenku můžete zde: http://biglietteriamusei.vatican.va

Vstupné, pokud využijete prohlídku Vatikánských zahrad otevřeným autobusem: plné vstupné 36 €; snížené 23 € (děti ve věku od 6 do 18 let, studenti do 26 let – po předložení mezinárodního studentského průkazu, pro studenty VŠ ve věku od 19 do 26 let – po předložení potvrzení na hlavičkovém papíře s razítkem univerzity podpisem děkana fakulty nebo rektora univerzity; děti do 6 let nemají stup povolen.

Vstupné, pokud si Vatikánské zahrady projdete s průvodcem pěšky: vstupné 32 €; snížené 24 € (děti ve věku od 6 do 18 let, studenti do 26 let – po předložení mezinárodního studentského průkazu, pro studenty VŠ ve věku od 19 do 26 let – po předložení potvrzení na hlavičkovém papíře s razítkem univerzity podpisem děkana fakulty nebo rektora univerzity; děti do 6 let nemají stup povolen.

Vstupné zahrnuje i vstup do Vatikánských muzeí a Sixtinské kaple bez průvodce.

Viale Vaticano, Roma

Do Vatikánu je nejlépe cestovat metrem nebo metrem a poté jít pěšky.

Veřejná doprava:

  • Metro linka A: zastávka Ottaviano
  • Tramvaj č.19: zastávka Piazza del Risorgimento
  • Autobusy: linky 62, 62, 49

Přečtěte si také