Rafaelovy síně

Rafaelovy síně

Rafaelovy síně (Stanze di Raffaello) jsou komplex čtyř pokojů (byt), které v roce 1508 nechal zrekonstruovat papež Julius II., protože se mu nelíbil styl jeho předchůdce. Raffaelovy síně jsou součástí Vatikánských muzeí.

Na freskách v síních původně pracovali významní umělci jako Perugino, v pokročilé stádiu rekonstrukce byl pozván Raffael Santi, který původní fresky odstranil a nahradil je vlastními. Fresky po smrti Raffaela Santiho dokončili jeho žáci. Pokoje jsou uspořádány následovně:

Sala di Costantino (1517 – 1524)

Sala di Costantino – Konstantinův sál je největší ze všech pokojů a z velké části dílem Raffaelových žáků (Raffael Santi 6. dubna 1520 náhle zemřel). Nejvýznamnějšími malíři, kteří se na tomto pokoji podíleli byli Giulio Romano, Gianfrancesco Penni a Raffaellino del Colle

Konstantinův sál je věnován vítězství křesťanství nad pohanstvím a fresky představují životní boj římského křesťanského císaře Konstantina I. Velikého. Freska Vize kříže líčí legendární příběh, kdy Konstantin pochodoval se svými vojsky proti uzurpátorovi Maxentiovi a v poledne den před bitvou (bitva u Milvijského mostu) spatřil nad sluncem světelný kříž s nápisem  In hoc signo vinces (V tomto znamení zvítězíš). Další freska zobrazuje bitvu u Milvijského mostu, ve které v roce 312 s pomocí Boha zvítězil. Freska Konstantinova donace je inspirována údajným předáním listin římským císařem Konstantinem papeži Silvestru I., která papeži a jeho nástupcům zaručovala nadvládu nad Římem, Itálií a celou západořímskou říší. Tato listina byl padělek a papeži ji používali k podpoře svých mocenských nároků v Itálii. Poslední freskou je Konstantinův křest, která zobrazuje umírajícího císaře Konstantina přijímající křest (křtění před smrtí odpovídalo tehdejším zvyklostem

Stanza di Eliodoro
Stanza di Eliodoro – Setkání papezž Lva I. a Attily

Stanza di Eliodoro (1511 – 1514)

Stanza di Eliodoro – Heliodorova síň je dílem Raffaela Santiho, sloužila pravděpodobně jako audienční místnost a námětem fresek je Kristova nebeská ochrana církve. Pokoj dostal své jméno podle jedné ze čtyřek Raffaelových fresek: vyhnání Heliodora z chrámu, mše v Bolseně, setkání papeže Lva I. a Attily a poslední freska zobrazuje osvobození svatého Petra z vězení.

V prvních dvou freskách vyobrazil Raffael papeže Julia II. a ve druhých dvou papeže Lva X.

Stanza della Segnatura
Stanza della Segnatura – Athénská škola

Stanza della Segnatura (1508 – 1511)

Stanza della Segnatura – Síň signatury byla první místností, kterou Raffael vyzdobil freskami. V tomto pokoji se dříve nacházela studovna a knihovna papeže a pokoj byl pojmenován podle nejvyššího soudu Apoštolského soudce – Apoštolské signatury. Tématem fresek je světská a duchovní moudrost a harmonie, kterou renesanční humanisté vnímali jako křesťanské učení a řeckou filozofii. V této místnosti najdete čtyři fresky na téma dobro, krása a pravda (jedna ve smyslu teologickém a druhá v racionálním pojetí). Freska Disputace o Nejsvětější svátosti pochází z let 1508 – 1509 a představuje pravdu ve smyslu teologickém. Pravdu v racionálním pojetí zobrazuje freska Athénská škola, která je inspirována právě stavěnou Bazilikou svatého Petra a najdete na ní starověké filozofy jako je Platón, Aristoteles nebo Pythagoras. Freska Parnas znázorňuje krásu jako hudbu a poezii. Název fresky je podle řeckého pohoří Parnas, které bylo ve starověku zasvěceno Apollonovi a múzám. A právě Apollon hrající na lyru a múzy jsou vyobrazeny na fresce. Kromě těchto postav jsou zde vyobrazeni také básníci – např. Homér, Dante nebo Sapfó. Poslední freskou v Síni signatury je freska Kardinálovy a teologické ctnosti, která představuje dobro. V lunetě jsou zobrazeny teologické (božské) ctnosti – víra, naděje a láska a po stranách okna jsou zobrazeny kardinálovy ctnosti – statečnost, opatrnost a střídmost

Stanza dell’Incendio di Borgo (1514-1517)

Stanza dell’Incendio di Borgo – Síň Borgo sloužila za papeže Julia II. k zasedání nejvyššího soudu Svatého Stolce a za papeže Lva X. sloužila jako jídelna. Síň je pojmenována podle fresky Požár v Borgo, znázorňuje požár, který vypukl v roce 814 na Starém předměstí (Borgo Vecchio) a podle legendy jej uhasil pouhým požehnáním papež Lev III. Freska Přísaha Lva III. líčí den před korunovací Karla Velikého, kdy papež reagoval na pomluvy přísahou očisty. Další freska zobrazuje korunovaci Karla Velikého a poslední freska Bitva u Ostie znázorňuje vítězství papeže Lva IV. nad Saracény.

Vatikánská muzea jsou otevřena od pondělí do soboty: od 9:00 do 16:00 (pokladna zavírá v 16:00, muzea v 18:00) a každou poslední neděli v měsíci od 9:00 do 12:30. Zavřeno: 1. a 6.ledna, 11.února, 19.března, velikonoční neděle a pondělí, 1.května, 29.června (svatého Petra a Pavla), 14. a 15. srpna, 1.listopadu, 8., 25. a 26. prosince.

Rafaelovy síně  jsou zahrnuty ve vstupence do Vatikánských muzeí. Plné vstupné 16 €; snížené 8 € (děti ve věku od 6 do 18 let, studenti do 26 let – po předložení mezinárodního studentského průkazu, pro studenty VŠ ve věku od 19 do 26 let – po předložení potvrzení na hlavičkovém papíře s razítkem univerzity podpisem děkana fakulty nebo rektora univerzity; zdarma (děti do 6 let, poslední neděli v měsíci, 27. září – Světový den cestovního ruchu). Uvedené ceny platí pro individuální návštěvu bez průvodce a všechna Vatikánská muzea. Je nutná rezervace vstupenky.

Rafaelovy síně jsou součástí turistické karty OMNIA Vatican & Rome Card.

Viale Vaticano, Roma

Do Vatikánu je nejlépe cestovat metrem nebo tramvají a poté jít pěšky.

Veřejná doprava:

  • Metro linka A: zastávka Ottaviano
  • Tramvaj č.19: zastávka Piazza del Risorgimento
  • Autobusy: linky 62, 62, 49