Dějiny a historie

Cicero

Zánik Římského císařství

Východořímská říše byla narozdíl od Západořímské říše ekonomicky stabilnější a hustěji obydlená a bez větší újmy přežila stěhování národů. Naproti tomu Západořímská říše začala v průběhu 5. století upadat. Vývoj obou částí bývalého Římského císařství zapříčinily po rozdělení tři události, které měly negativní dopad především na Západořímskou říši. Byl to spor o Illyricum, vpád barbarů v roce 406 a Alarichovo vyplenění Říma v roce 410. Západořímská říše definitivně zanikla v roce 476, kdy náčelník barbarů Odoakar přinutil posledního západořímského císaře Romula Augusta abdikovat. Východořímská (Byzantská říše) trvala až do roku 1453, kdy byla dobyta Turky.

Zkáza Západořímské říše přinesla odstranění senátu, snížení počtu obyvatel i zkázu významných památek – na Foru Romanu bylo provozováno zemědělství a významné antické stavby sloužily jako kamenolom a byly znehodnoceny nejrůznějšími stavebními úpravami.

Středověk

V 6. století císař Justinián opět připojil Itálii k Byzantské říši a ustanovil římské právo jako státní právní systém. Později však byzantští panovníci začali o Řím ztrácet zájem a z chaosu, který v Římě nastal se zrodila nová moc – papežství. Papežové v Římě sídlili až do roku 1309, kdy v Římě zavládl chaos  a papežský úřad přesídlil do exilu v Avignonu, kde setrval pod ochranou francouzského krále až do roku 1377. Řím byl tak zanechán napospas kruté vládě rodů Orsini a Colonna.

Renesance

Poté co papežové znovu přesídlili do Říma, začali potlačovat každou vzpouru proti své moci a díky tomu vládli v Římě dalších 400 let. Z Říma se během renesance stalo významné město v oblasti kultury a umění a to pod záštitou papežského dvora.

Nejvýznamnějším papežem vrcholu renesance se stal Julius II., který nechal zrekonstruovat Baziliku sv. Petra a pověřil Michalangela výzdobou stropu Sixtinské kaple a Rafaela výzdobou několika síní. Všechny antické památky, které byly nalezeny a odstraněny při přestavbě Vatikánu se později staly základem velkolepé sbírky papeže Julia II.

Renesanční rozkvět byl brutálně ukončen v roce 1527, kdy do Říma vpadlo vojsko římskoněmeckého císaře Karla V. Tehdy Řím zažil poslední a nejhorší plenění ve své historii.

Protireformace

Protireformace byla oficiálně vyhlášena v roce 1563, což mělo za následek posílení Svaté inkvizice v boji proti kacířství – protestanti uprchli a Židé byli uvězněni do ghetta. Nástrojem protireformace se stalo umění – barokní velkolepost.

V 18. století se v mnoha italských státech zmocnili vlády Habsburkové, kteří se rozhodli omezit moc papežů. Papežství ztratilo prestiž, byli rozpuštěni jezuité, díky církevním reformám Habsburků ztratilo příjmy a nakonec přišlo o vliv úplně.

V roce 1798 vpadlo do Říma vojsko Napoleona a Napoleon se nakonec stal v Římě císařem. Napoleon byl svržen 1814 a Řím byl opět v držení papeže – Pia IX. Když byla v roce 1848 v Římě G. Mazzinim založena republika, papež uprchl a vrátil se až když byla republika rozdrcena francouzskou armádou.

V roce 1860 byla sjednocena Itálie pod vedením Viktora Emanuela III., v roce 1870 uchvácen Řím a v roce 1871 se Řím stal hlavním městem Itálie. Papež Pius IX. se stáhl do Vatikánu jako „vězeň monarchie“.

1. světová válka

V 1. světové válce se stala Itálie vítěznou zemí spolu Rakouskem a Německem. Rok 1919 znamenal pro Itálii všeobecný zmatek na politické scéně a politický zmatek. Řím byl ohrožen fašistickým pochodem na Řím a tak král Viktor Emanuel II. přizval k sestavení vlády vůdce Benita Mussoliniho.

V roce 1925 se Mussolini chopil moci jako diktátor. Po uchopení se moci uzavřel v roce 1929 Lateránskou smlouvu s papežem, která ustanovila Vatikán samostatným papežským státem a uzákonila římský katolicismus jako státní náboženství v Itálii.

2. světová válka

V roce 1940 vtáhl Mussolini Itálii do 2. světové války na straně Německa. Řím se stal otevřeným městem, což ho uchránilo bombardování a významné památky tak byly uchráněny. Po osvobození v roce 1944 přenechal král Viktor Emanuel III. vladařské povinnosti svému synovi, titul krále si však ponechal. Definitivně abdikoval v roce 1946.  V roce 1945 byl zastřelen Benito Mussolini.

V roce 1946 se Itálie stala republikou, v roce 1957 podepsala Itálie Římské smlouvy a stala se tak členem Evropského hospodářského společenství (EHS) a Euratom.

V roce 1980 se staré město Řím a Vatikán zapsali na seznam světového dědictví UNESCO.