Forum Romanum

Forum Romanum

Forum Romanum (Foro Romano) je nejstarším místem v Římě. Je obklopeno pahorky Palatinem, Kapitolem a Esquilinem a všechny sloupy, klenuté oblouky a arkády pamatují císařské město starověkého Říma.

Římští císařové zde nechávali stavět mramorové chrámy, nacházel se zde soudní dvůr a tržnice. Forum Romanum bylo i náboženským místem a křesťané zde budovali kostely. Forum je pamětníkem projevů mnoha významných řečníků – např. Cicera nebo Marca Antonia, který zde pronášel smuteční řeč po zavraždění Caesara.

Nejvýznamnějšími památky Fora jsou vítězné oblouky Tita, Augusta a Severa. Můžete si prohlédnout budovu Kurie, kde zasedal římský senát a diskutoval o republice a císařství. Sloupy, které se tyčí ve Foru, patří tehdejšímu chrámu Julia Caesara, Saturnovu chrámu (nejstaršímu chrámu v Římě), Romulovu chrámu, Titovu chrámu, chrámu Antonia a mnoha dalším.

Z okraje Palatinu se Vám naskytne nádherný pohled na rozlehlou travnatou plochu – Cirkus Maximus, kde davy Římanů usazených na mramorových sedadlech sledovaly závody válečných vozů.

Historie Fora Romana

Původně bažinatá plocha, na které dnes obdivujeme pozůstatky velkolepých římských staveb, sloužilo dříve jako pohřebiště. Teprve v 6. století př. n. l. byla plocha za vlády krále Luciuse Tarquiniuse Priscuse vysušena za pomocí odvodňovacího kanálu Cloaca Maxima, vydlážděna tufem a mohlo vzniknout významné obchodní, kulturní i politické centrum města, kterému bylo napojeno několik cest, z nich nejdůležitější byla Via Sacra.

V průběhu staletí bylo postaveno několik budov, zejména k politickým, náboženským a obchodním účelům. Různé dynastie císařů pak postupně přidaly další prestižní památky, např. Vespasiánův chrám nebo monumentální oblouk Seprima Severa.

Spolu s úpadkem Říma bylo zapomenuto i Forum Romanum. Postupně pustlo, budovy byly zničeny, některé fragmenty budov byly rozkradeny a celé zarostlo trávou, na které se vesele pásly kozy. Teprve v 19. století začala postupné odkrývání pozůstatků skupinami archeologů, díky nimž si dnes při návštěvě můžeme alespoň představit krásné budovy Fora Romana.

Budovy a stavby Fora Romana

Po celém Foru Romanu jsou rozesety pozůstatky mnoha významných budov a staveb – baziliky (tržnice nebo soudní síně), kostely, chrámy, sloupce nebo vítězné oblouky postavené na počet vítězství ve válce.

Bazilika Aemilia

Bazilika Aemilia (Basilica Aemilia) je jedinou bazilikou z republikánské éry (současný vzhled je ovlivněn však rekonstrukcí z dob císařství), jejichž pozůstatky se dochovaly dodnes. Byla postavena v roce 179 př. n. l. cenzory M. A. Lepidem a M. F. Nobiliorem a sloužila jako sídlo soudu a středisko obchodu (tržnice). Fasáda Baziliky Aemilia, jejichž část si můžete ještě dnes prohlédnout, se skládala ze dvou pater sloupoví s šestnácti oblouky. Za jednotlivými sloupovími se nacházely obchody.

Curia
Curia

Curia (Curia Iulia)

Nedaleko od Baziliky Aemilia se nachází Curia (Senát). Budovu nechal postavit Julius Caesar a slavnostně byla otevřena v roce 29 př. n. l. císařem Augustem. Budova byla několikrát přestavěna, naposledy císařem Diokleciánem ve 3. stol. n. l. V roce 630 byla budově přeměna na kostel a vyzdobena byzantskými freskami. V roce 1653 byla budova obnovena v barokním slohu. Díky těmto přestavbám je dnes nejlépe dochovanou stavbou na Foru Romanu.

Dnešní podoba je výsledkem restaurátorských prací ve 30. letech 20. století, kdy byly odstraněny přestavby za císaře Diokleciána.

Dveře do Curie jsou kopií původních. Původní byly v roce 1660 přestěhovány do Lateránské baziliky.

Chrám Antonina a Faustiny
Chrám Antonina a Faustiny

Chrám Antonina a Faustiny

Na východ od Baziliky Aemilia se nachází jedna z nejzachovalejších staveb Fora Romana – Chrám Antonina a Faustiny (Tempio di Antonino e Faustina). Chrám nechal v roce 141 n. l. postavit císař Antoninus Pius na počet mrtvé manželky Faustiny a po jeho smrti byl věnován i jeho památce.

V 7. nebo 8. století (doloženo je pouze 11. století) by chrám přeměněn na kostel a dnes nese jméno kostel San Lorenzo in Miranda. Stavba kostela byla propojena s původní stavbou chrámu. Atrium chrámu, které tvoří 10 sloupů s korintskými hlavicemi z bílého mramoru o výšce 17 m, bylo začleněno do zdí kostela a vytvořilo tak stavbu o rozměrech 20 x 15 m. Současná barokní fasáda kostela pochází z roku 1602.

Chrám stojí na vyvýšené plošině, která je vyrobena z peperina (druh tufu). Na vodorovném kladí nad sloupy je vyryt latinský název:

DIVO•ANTONINO•ET

DIVAE•FAVSTINAE•EX•S.C

(Božskému Antoninovi a božské Faustině z rozhodnutí Senátu)

Bazilika Julia

Největší budovou Fora Romana je Bazilika Julia (Basilica Julia), která sloužila k zasedání civilního soudi. Stavba baziliky byla zahájena kolem roku 54 př. n. l. cisařem Juliem Cesarem a byla dokončena za císaře Augusta. Bazilika byla dvakrát poničena požárem, ale vždy byla obnovena, naposledy za vlády císaře Diokleciána.

Z původní budovy se dochovalo pouze pódium se schody. Pozůstatky pilířů jsou výsledkem archeologických prací v 19. století. Původní stavba byla dvoupatrová s hlavní lodí, čtyřmi uličkami a obrovskou centrální halou.

Saturnův chrám

Saturnův chrám (Tempio di Saturno) je po chrámu Vesta a Jupitera druhým nejstarším posvátným místem na Foru Romanu. Stavba Saturnova chrámu začala za královského období a dokončena za republiky. Chrám sloužil jako sídlo státní pokladny, proto byl také zasvěcen bohu Saturnovi, který byl bohem zemědělství, ochráncem pokladů a symbolem blahobytu. Dnes se ze Saturnova chrámu dochovala pouze přední vstupní část sloupoví.

Caesarův chrám

Caesarův chrám (Tempio del Divo Giulio) byl postaven císařem Augustem k uctění císaře Julia Caesara na místě, kde bylo spáleno jeho tělo a Marcus Aurelius pronesl svou smuteční řeč. Z původní stavby se dnes dochovala pouze část oltáře a ruiny původní stavby.

Chrám Pastora a Polluka
Chrám Pastora a Polluka

Chrám Pastora a Polluka

Chrám Pastora a Polluka (Tempio di Castore e Polluce) zasvěcený dvojčatům Pastorovi a Pollukovi (známe je jako souhvězdí Blíženci). Chrám nechal postavit římský konzul Aulus Postumius Albus na počest vítězství v bitvě u jezera Regillius, kdy se podle legendy objevili dva neznámí jezdci (podle Římanů právě bratři) na Foru Romanu, aby napojili své koně. Na tomto místě byl pak vystaven chrám.

Z chrámu se dochovaly tři mramorové sloupy s architrávem a ruiny podstavce a dnes jsou nejznámější památkou na Foru Romanu.

Oblouk Septimia Severa
Oblouk Septimia Severa

Oblouk Septimia Severa

Vítězný oblouk Septimia Severa (Arco di Settimio Severo) nechali v roce 203 svému otci Septimiu Severovi postavit synové Caracalla a Geta na památku společných výprav pro Parthům a Arabům. Oblouk je vyroben z bílého mramoru a tvoří čtyři dekorativní sloupy a tři brány, kterými prochází posvátná cesta Via Sacra. Jedná se o velmi zachovalou stavbu na Foru Romanu, která byla odkryta během vykopávek v 19. století.

Mamertinský žalář

Na Foru Romanu najdete i nejstarší římské vězení Mamertinský žalář (Carcere Mamertino), kde byli dle legendy drženi apoštolové Petr a Pavel. Bližší informace o této památce se dočtete v samostatném článku Mamertinský žalář.

Vestin chrám

Vestin chrám (Tempio di Vesta) je svatyně zasvěcené bohyni rodinného krbu a domovů a ochránkyní Říma – Vestě. Zajímavostí toho chráme je to, že zde nikdy nestála socha bohyně Vesty. Vesta byla zpodobněna ohněm a jejím oltářem byl krb. Oheň byl symbolem věčného Říma, proto nikdy neměl vyhasnout.

Kruhová budova byla původně obklopena 20 korintskými sloupy (dochovaly se pouze 3).

Romulův chrám
Romulův chrám

Romulův chrám

Romulův chrám (Tempio del Divo Romolo) je dnes součástí křesťanské baziliky Santi Cosma e Damiano (Bazilika svatého Kosmy a Damiána).

Chrám nechal pravděpodobně vystavět císař Maxentius na počest svého předčasně zemřelého syna Romula. V roce 527 byl na příkaz papeže Felixe IV. chrám propojen s chrámem Míru (Templum Pacis) a vznikla bazilika Santi Cosma e Damiano zasvěcená řeckým bratrům – Kosmovi a Damiánovi. Původní kruhová stavba chrámu se stala vstupem do baziliky.

V roce 1632 byla bazilika přestavěna na popud papeže Urbana VIII., během přestavby byl k bazilice přidán i klášter. V roce 1947 byl vstup do baziliky uzavřen a Romulův chrám byl obnoven do původní podoby. Nový vchod do baziliky byl vybudován na opačné straně. V Bazilice svatého Kosmy a Damiána jsou k vidění mozaika v apsidě z 6. a 7. století.

Vespasiánův chrám

Vespasiánův chrám (Tempio di Vespasiano) najdeme pod Kapitolem. Pohanský chrám nechal postavit Titus na počest svého otce Vespasiána v roce 82. Chrám není zasvěcen pouze Vespasiánovi, ale také Titovi, proto se také někdy uvádí název Vespasiánův a Titův chrám (Tempio di Vespasiano e Tito). Dnes můžete obdivovat z chrámu pouze tři sloupce, část pódia a schodiště ke vchodu.

Titův oblouk
Titův oblouk

Titův oblouk

Titův oblouk (Arco di Tito) nechal v roce 81 postavit po náhlé smrti svého bratra Tita císař Domitianus na počest vítězství v židovské válce proti Jeruzalému. Toto vítězství připomínají i reliéfy na oblouku a latinské nápisy.

Chrám Venuše a Romy

Chrám Venuše a Romy (Tempio di Venere e Rome) býval největším chrámem antického Říma a jeho ruiny se nachází na východní straně Fora Romana. Chrám nechal postavit císař Hadrián na troskách Domus Aurea a byl otevřen v roce 141 za císaře Antonia Pia. Dnes můžeme z původního chrámu obdivovat několik sloupů, které byly objeveny během vykopávek v první polovině 20. století.

Maxentiova bazilika

Maxentiova bazilika (Basilica di Massenzio) je poslední vetší budovou, která byla postavena na Foru Romanu. Baziliku nechal jako velkolepou přijímací halu postavit císař Maxentius. Stavba však byla dokončena až po jeho smrti císařem Constantinem, proto je také někdy nazývána Constantinovou bazilikou nebo Bazilika Maxentia a Constantina.

Z původní stavby se dochovala pouze severní strana. Původně měla bazilika rozměry 100 x 65 m a skládala se ze třech lodí, které byly odděleny mramorovými sloupy. Jediný původní sloup, který se dochoval, byl v roce 1613 umístěn do Baziliky Santa Maria Maggiore. V hlavní lodi byla umístěna gigantická socha Constantina s rukama, nohama a hlavou z bílého mramoru a tělem ze zlaceného bronzu. Fragmenty sochy (ruka a hlava) jsou umístěny v Kapitolských muzeích. V Maxentiově bazilice se v roce 1960 konala jedna disciplína Olympijských her pořádaných v Římě.

Forum Romanum je otevřeno každý den od 8:30 a uzavřeno vždy hodinu před západem slunce (2. ledna – 15. února: do 16:30; 16. února – 15 března: do 17:00; 16. března – poslední sobota v březnu: do 17:30; poslední neděle v březnu – 31. srpen: do 19:15; 1. září – 30. září: do 19:00; 1. října – 24. října: do 18:30; 25. října – 31. prosince: do 16:30). 1. ledna a 25. prosince je zavřeno. Na Velký pátek je otevřeno do 14:00 a 2. června od 13:30 do 19:15. Pokladna zavírá o hodinu dříve.

plné vstupné 12  €, snížené vstupné 7,50 € pro občany EU ve věku 18 do 25 let, zdarma pro občany EU do 18 let, občany EU se zdravotním postižením s doprovodem a první neděli v měsíci. Vstupenka je platná 2 dny a zahrnuje vstup do Palatinského muzea a Kolosea. Vstupenky lze zakoupit např. v pokladně na Piazza Santa Maria Nova (200m od Kolosea) nebo při vstupu do Fora Romana a Palatinu. Vstupné může být vyšší v případě probíhajících výstav.

Forum Romanum je součástí turistických karet ROMA PASSS a OMNIA Vatican & Rome Card.

Piazza di Santa Maria Nova 53, Roma

Forum Romanum se nachází podél ulice Via dei Fori Imperiali (mezi Koloseem a Památníkem Viktora Emanuela II) a můžete do něj vstoupit dvěma vchody. První je zobrazen na mapě a nachází se na adrese Piazza Santa Maria Nova 53 (Via Sciara). Druhý se nachází na adrese Via della Salaria Vecchia 5/6, na křižovatce ulic Via dei Fori Imperiali a Via Cavour.

Veřejná doprava:

  • Metro linka B: zastávka Colosseo (asi 550 m ke vchodu na Via della Salaria Vecchia)
  • Tramvaj č. 3: zastávka Colosseo (asi 750 m ke vchodu na Piazza di Santa Maria Nova 53)
  • Autobusy: linky 60, 75, 84, 85, 87, 117, 175, 186, 271, 571, 810, 850

Přečtěte si také